Archiv článků

Rok 1912 byl velice mokrý a poměrně chladný. Obilí narostlo velice mnoho, ale pro deštivé počasí je nebylo možné sklidit. Následkem dešťů v době žní se někde až polovina obilí zkazila. Otavy nebylo možné sklidit. Také brambory se sklízely špatně, bylo mnoho schnilých. Ozimé setí se zdrželo. Brzy přišly mrazy, ale zima byla dosti mírná, skoro bez sněhu. V prosinci 1912 přesídlil z Ml. Vožice do Hradce Králové p. Josef SLÁDEČEK, který zde od srpna 1911 byl přednostou C.K. okresního soudu. Byl to muž řádný, jako soudce spravedlivý, přitom skromný a neohrožený katolík, v nynějších dobách mezi c.k. úřednictvem povaha vzácná. Se svou rodinou se zúčastňoval pravidelně mší sv., kde se školními dítkami velice rád mešní písně zpíval. Jeho chování se v kostele nebylo jen tak na oko, ale svým příkladem držel na uzdě jiné liberální pány. Jako otec a…

V roce 1900 bylo přikročeno k výmalbě vnitřka kostela. Bylo to potřeba, protože vnitřek kostela by! sešlý. Uznali to i věřící a tak na výzvu během 3 měsíců sebráno bylo 1.300 zl. neboli 2.000 korun. Vyjednáno bylo s akademickým malířem panem Václavem SKRUŠNÝM, že tuto malbu provede, aby odpovídala baroknímu slohu a to za 1.800 korun. Začátkem července se započalo s prací a koncem září byta práce dokončena. lešení opatřil duchovní, patronát na celou úpravu přispěl 42 korun a půjčením dveří a prken na lešení. Pod varhanami bylo dříve jen prkno, to bylo odejmuto a nahrazeno barokní plastikou, kterou provedl sochař Jan SKRUŠNÝ, který také zhotovil hlavy na sloupcích - hlavy andělíčků za 76 korun. Tesařské práce stály 200 korun. Nebylo prý místečka, které by nebylo prohlédnuto. Vše vyspraveno a vyčištěno, včetně kaple sv. Barbory, která byla…

V roce 1890 zle řádila nemoc chřipka. Spolek divadelních ochotníků byl založen r. 1865 Karlem ČERNAYEM a má v té době 22 členů. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v r. 1875 a má 9 zakládajících členů. činných 52, přispívajících 47. Založen byl Františkem ZE LENKOU a Františkem MATOUŠKEM, tělocvičná jednota SOKOL je založena r. 1885 Josefem STIBOREM a Matějem VOJTOU a má 50 členů. Roku 1892 bylo založeno družstvo pro postavení spolkového domu. Až do roku 1898 funerálie - pohřební poplatky (zvonění hrany, místo na hřbitově, za máry příkrov a světlo) vybíral místní duchovní správce a odváděl je do kostelní pokladny. Od tohoto roku (1898) začal tyto poplatky vybírat sám patronátní úřad, což ovšem rád viděl duchovní správce, avšak neradi osadníci, kteří ze začátku víc než stanovil zákon, byti nuceni platit. V tomto roce byly také opraveny…

Dne 25. listopadu 1887 v 5. hod. večer zemřel pan děkan Jakub KREJČÍ, biskupský notář a v psaní kroniky pokračuje Matěj LAJER, v té době farář v Kamberku, který byl bývalým kaplanem pana děkana a protože nestačil pan děkan Krejčí všechno poznamenat, doplňuje to za něho P. Matěj LAJER. Jednou takovou akcí pana děkana bylo také pořízení pro kostel sošky P. Marie Bolestné a umístění v chrámu. Pod kůrem v chrámu - bylo to místo opuštěné, nevkusné. kam se dávaly odpadky a smetí při úklidu kostela, ale přesto bylo to místo tiché. Proto si pan děkan umínil udělat z něj soukromé místo pro každého, kdo by chtěl tam u nohou Matky Boží bolestné prosit v modlitbách a vylévat tam svůj žal a obracet se tak k P. Marii. Vybídl opět svou řečí k podpoře farníky a během 4 neděl se mu podařilo získat v darech od věřících přes 200 zlatých. Hned objednal u…

V r. 1880, dne 13. května, kdy už všechny stromy kvetly, udeřil takový mráz, že stromy všechny pomrzly. Na podzim r. 1880 je vydána od sv. Otce Lva XIII. památná encyklika "grande munus" (přeloženo velká povinnost), kterou nařizuje, aby v kalendáři římské a obecné církve byl vložen a každoročně byl slaven s velkou úctou svátek svatých Cyrila a Metoděje. Za tento dar chtěli Slované poděkovat sv. Otci a proto se rozhodli učinit děkovnou pouť do Říma koncem června a oslavit tam svátek sv. Cyrila a Metoděje spolu se sv. Otcem. Této pouti se účastnil také zdejší pan děkan a popisuje její průběh od samého počátku až po slavnostní zakončení v Římě. Byl to pro všechny slovany krásný duchovní zážitek, zvláště setkání se sv. Otcem. 6. července po rozhovoru se sv. Otcem přijali všichni poutníci od něho apoštolské požehnání a vrátili se domů 13.…

Rok 1875 byl nepříznivý pro osadu mladovožickou živelnými pohromami. Na sv. Jana Křtitele - 24.6. - to bylo krupobití, které během 1/4 hodiny poničilo téměř veškerou úrodu a to jak v Mladé Vožice, tak i ve Staniměřicích, Horních a Dolních Koutech, Nahořanech a částečně v Radvanově a Bělči. 27. června v noci ze soboty na neděli opět bouře, kdy uhodil blesk do chrámu P. Marie na hradě. Blesk sjel až do vnitřku kostela, spálil široký zlacený rám obrazu P. Marie na oltáři, stejně i zlacený oltář a sjel do země, obraz P.Marie však nepoškodil. Dne 3. července toho roku, strhla se opět nad Vožicí veliká bouře, z niž vzešla povodeň, která zničila celý mlýn. Obyvatelé přispěchali postiženým na pomoc a zachránili jim životy. Mlýn však vzal za své, celý se sesypal od základů. Jak kronika říká : 'Bůh dopouští, ale neopouští , takže za pomoci občanů…

V roce 1871 - 19. ledna - po smrti pana faráře POKORNÉHO, ujímá se farnosti P. Jakub KREJČÍ. Tento den je jmenován do tohoto úřadu. 12.9.1871 vychází královský reskript od císaře a krále Františka Josefa I, který nabádá k zpevnění pokoje, míru a jednoty, ve kterých se všechny, jím spravované země v současné době nalézají. Chce také podle toho císař učinit určitý výnos, založený na právech a povinnostech každého občana, která by si plně osvojil a také přijal. Jeho ušlechtilé záměry a počáteční plány se nakonec zvrhly. Z 25. na 26. května 1872 strhla se nad okresy hořovickým, náchodským, berounským. královickým a žateckým kruté bouře až v průtrže mračen a z toho povstala velká povodeň. Podle vykázaných škod, které byly způsobeny, šlo o finanční částku 8 mil. 885.450 rakouských zlatých. O život přišlo celkem 240 lidí. Byly proto konány…

1790 opět za přispění a aktivity pana děkana a všech ostatních, především věřících, dochází k obnově kostela. Ten je rozšířen a v některých částech také obnoven. Akce si vyžádala značných výdajů, ale vše bylo vykonáno, jak kronika říká 'k větší cti a slávě Boží, tak jako i ve SZ začal budovat král David stánek Boží pro lid a především pro duchovní povznesení mladovožické farnosti'. Výdaje, které byly vynaloženy na obnovu a rozšíření kostela se odrazily i na majetku farnosti, která byla zchudlá, ale v krátké době se opět za přispění všech věřících mohly pořídit nové bohoslužebné knihy (misály), které měly sloužit především pro větší slavnosti, konané ve farnosti. V roce 1791 za přispění patronky kostela Terezy komtesy z Küenburka je rozšířen další potřebný mobiliář kostela a to především - jak kronika říká - ornát, 2 dalmatily, pluviál…

V dalších letech má farní kronika zmínku o tom, jak se mění jednotliví fundátoři ­r. 1777 - Tomáš ZDEBORSKÝ z Bendova Záhoří, r. 1779 Jan ROZKOŠNÝ, r. 1781 František KUBEC. Rovněž i o tolerančním dekretu od císaře Josefa II, který umožňuje shromažďování se k bohoslužbám i ostatním církvím kromě církve katolické. Ostatní církve mají k tomu stanoveny přesné pokyny - kdy a za jakých podmínek a samozřejmé i kde. Dekret vybízí k toleranci se všemi, kteří nejsou katolíky. Rok 1782 - kdy se stává patronkou farnosti Marie Anna z ADDY, dochází k četným obratům ve farnosti a to proto, že tato žena zasahuje zdejšímu duchovnímu i do jeho práce a to především pastorační. Dochází k četným přestupkům (vypsání) z církve římskokatolické a přepsání k církvi jiné-např. jak kronika uvádí k 23. 3. 30 mužů, 36 žen, posléze 24 mužů, 36 žen a tak to pokračuje…

V r. 1707 je jmenován mladovožickým děkanem P. František MÁJ. Svůj úřad spravuje 10 roků, 1716 dostává dalšího fundátora Pavla DOLEŽALA, který podporuje i svým majetkem potřeby farnosti. Děkan Máj zakládá farní archiv, který obohacuje o četné vzácné knihy a rovněž i potřebný inventář k bohoslužebným účelům. K významné změně ve farnosti dochází v r. 1717, kdy přichází nový patron farnosti, kterým je hrabě Ferdinand KÜENBURG, Z výtěžku fundace je pamatováno dílem na potřeby farnosti, rovněž i méně majetných podporou a také i podporou chudým. V dalších letech se pak farní kronika zabývá výší dodávek odváděných jednotlivými jí svěřenými kolátorami a to buď v naturální formě nebo i peněžní V těchto letech dochází i k závažné změně ve farnosti Janovské, jak píše farní kronika, kdy dostává svého duchovního správce na přání patrona Küenburga P.…